"Meditace je cesta k lepšímu životu"


Přirozené uvolnění

22.02.2013 15:15

Na základě dotazů z diskuze bych se chtěl v tomto článku rozepsat o uvolnění nejen při meditaci, ale o uvolnění těla vůbec. Psal jsem, že během meditace vsedě má být tělo zpříma. Někteří lidé nejenže špatně chápou „sedět zpříma“, ale i uvolnění samotné. Někteří dokonce nejsou schopni se uvolnit vůbec. Zřejmě z dob minulých máme ze základní školy vrytou mylnou představu, že sedět či stát zpříma znamená být napnutý jako prkno. Je to veliký omyl a jako každé napětí v těle vede k bolestem a poškozování, zejména tedy kloubů a páteře.
Jak se správně uvolnit, aby nikde v těle nevznikala tenze? Odpověď je prostá  - chce to cvik. Uvedl jsem, že ideální na uvolnění těla je pravidelné cvičení Tai Chi, píši o tom na mých stránkách na www.tai-ji-quan.cz. Jsou samozřejmě i jiná cvičení, která přináší kýžený efekt, tedy naučit se být uvolněný, mě teď jiné nenapadá, nicméně po vážné operaci páteře s trvale poškozenou míchou mám s cvičením Tai Chi jenom ty nejlepší zkušenosti. A jako IT specialista, který sedí denně mnoho hodin u počítače nebo v autě, se bez uvolňovacích cviků neobejdu.
Vraťme se k meditaci vsedě zpříma. Pravidlo číslo jedna: uvolněný hrudník. Setkal jsem se s mnoha lidmi, kteří neví jak hrudník uvolnit. Nicméně když si představí, jakože jejich hrudník je skála a po té skále teče jemně zlehka voda, najednou se jim hrudník začne uvolňovat. A co zjistíte, když se vám uvolňuje hrudník? Hlava se sama narovnává, aniž by se na to člověk musel soustředit. Pokračujeme dál: uvolníme krční páteř, uvolníme ramena, lopatky a svaly na zádech, a hle! To je ale úleva, že? :-) Hlava je najednou tak lehká a sama sedí na krku úplně rovně a uvolněně! Dlouho to ale nevydrží, takže uvolníme bederní páteř. Uvolníme tedy bedra a znovu hrudník, ramena, lopatky, krční páteř. Tělo se nám tak krásně srovná a uvolní, že meditace je najednou daleko příjemnější, že by člověk nejraději usnul, což se v mnoha případech běžně stává – není to chyba, není to problém, jen je třeba meditace častěji cvičit a opakovat, časem, pokud člověk cvičí meditace často a tělo se naučí mít po celou dobu meditace uvolněné tak, že se na uvolňování už nemusí soustředit, najednou zjistí, že když otevře oči, je svěží, má čistou mysl a cítí se perfektně.
Pozor, být uvolněný neznamená být shrbený nebo nějak zkroucený. Záda by neměla být kulatá, ale rovná. Zajistíme to vhodnou polohou hlavy tak, že ji jemně narovnáme, aby krční páteř byla rovně resp. bradu mírně tlačíme dopředu a dolů. Při tomto uvolnění a ponoření do meditační hladiny či dokonce usnutí se nám může lehce stát, že se hlava zakloní dozadu, proto je třeba tedy cvičit a opakovat, mít krční páteř srovnanou, hrudní a bederní oblast také. Ramena by měla být mírně vzadu, můžeme si pomoci vhodnou polohou rukou tak, že si lehce a uvolněně položíme lokty trochu jakoby za sebe – není to pravidlem, někomu to nemusí vyhovovat. Pokud již máme s uvolněným sezením zpříma zkušenosti, necháme lokty být a vůbec se na ně nesoustředíme.
Když budeme k tělu vnímaví a pozorní, budeme našemu tělu naslouchat, tělo si samo řekne, kterou část a jak uvolnit – a tady už vlastně začíná sama meditace, tedy odpoutávání se od okolního světa, zklidnění mysli a myšlenek a vnímání sebe sama bez rušivých vlivů okolí.
Jak už jsem několikrát uvedl – žádný učený z nebe nespadl a když chceme něčeho dosáhnout, bez zkušeností to zpravidla nelze. Takže je třeba cvičit, opakovat, trénovat.

—————

Zpět